SOUL

Centrum

Dnešní Seoul je moderní velkoměsto. Chcete-li vidět tradiční korejskou architekturu, musíte se vypravit do Lidového muzea, skanzenu pod vyhlídkovou Soulskou veží, některého z historických palácových komplexů v centru nebo odjet pryč z města.

Lidové muzeum

Vstup do muzea

Dřevěné totemy, nejčastěji párek zobrazující muže a ženu, bývaly k vidění kolem cest a na okrajích vesnic. Sloužily jako ochrana před zlými duchy. K hromadám kamení se lidé modlili za prosperitu a bohatou úrodu.

Původní primitivní obydlí bývala ze slámy. Později se začaly stavět typické dřevěné domy.

Tento dům je daleko větší a honosnější než většina domků na venkově. Stylově se však neliší. Stěny ze dřeva a papírových panelů, střechy z pálených tašek.

Zde jsou dobře vidět zmíněné papírové stěnové panely, které fungují jako okenice nebo dveře. Veškerá činnost v domě se koná na podlaze - sedí se na ní jak při práci tak při jídle, také se na ní spí. Podlaha je v zimě důmyslně vyhřívána. Topí se pod ní zvenku, otvory v kamenných základech domků, a to dřevěným uhlím. Oheň vyhřívá kameny pod tenkou podlahou domu a kouř se vyvádí do komína za domem. Podlahy ve vyhřívaných místnostech jsou vždy žluté - a to jak v tradičních domcích na venkově, tak v tradičních restauracích v Soulu.

Císařský palác Kjungbok

Palácový komlex Kjungbok (anglicky psáno Gyeongbok nebo také Gyeongbokgung) býval hlavním císařským sídlem džoseonské dynastie a byl založen v roce 1395. V roce 1438 tu byla založena akademie, jejíž cílem bylo vytvoření korejského písma. To bylo zavedeno v roce 1446 (do té doby se používalo písmo čínské). V roce 1592 byl Kjungbok za japonské okupace vypálen a opuštěn na 273 let. Od jeho zrestaurování v roce 1868 byl opět hlavním císařským sídlem, a to až do roku 1910, kdy ho Japonci opět srovnali se zemí a postavili před ním novou vládní budovu. Ta byla zbořena až v roce 1996 - v rámci rekonstrukce celého komplexu zahájené v roce 1990. Dnes už jsou zrekonstruovány asi dvě třetiny celého komplexu, který rozhodně stojí za návštěvu.

Seoul míval sedm městských bran. Tato je umístěna přímo před komplexem Kjungbok.

Vstup do Kjungboku

Císařský dvůr se skládal z několika nádvoří, oddělených paláci postavenými na kamenných platformách. Čím výše položený palác, tím důležitější. Ve vnitřní části komplexu pak byly obytné prostory.

Schodiště k hlavnímu paláci je krásně zdobené.

Interiéry paláců jsou velice barevné a převládá v nich červená. Nad císařským trůnem tradičně visela symbolická malba s pěti svatými horami, sluncem a měsícem.

Úcta a láska Korejců k přírodě se odráží v umění.

Toto je nejvzácnější korejský komín. Patří k paláci, ve kterém bydlívala matka císařovna. Je příhodně ozdoben motivy, které znázorňují dlouhověkost, jako např. jeřábi a mráčky.

Palác Čangdeokung

Palácový komplex Čangdeokung (anglicky psáno Changdeokgung) byl postaven v letech 1405-1412. Od té doby prošel mnohými požáry a mnohokrát byl zrestaurován, naposledy v letech 1991-2001. Je to nejzachovalejší královský komplex v Jižní Koreji a od prosince 1997 je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Středem hlavního nádvoří vede vyvýšený chodník, po němž směl kráčet jen císař a nejvýše postavení vládní a vojenští hodnostáři. Kameny po stranách nádvoří označovaly místa vytyčená těmto hodnostářům, a to v pořadí podle jejich postavení u dvora.

Krovy paláců hrají pěti základními barvami - červenou, zelenou, žlutou, modrou a bílou. Konce krovů jsou zdobeny symbolickými lotusovými květy.

Vyhlášená zahrada paláce Čangdeokung byla i v lednu půvabná. Což teprve, když v ní všechno kvete! Uprostřed umělého čtvercového jezírka je malý ostrůvek. Okolo je spousta pavilónků a kopci za jezírkem vévodí stará knihovna.

Dvorní sluneční hodiny

Insadong

Do staré soulské čvtrti Insadong se dnes chodí nakupovat pěkné věci.

Najdete tu keramiku, porcelánové sošky a nádobí, dřevěné sošky a nádobí, obrázky ručně malované na hedvábí, atd.

Korejský dům

"Korejský dům" býval soukromou residencí jednoho z šesti nejvýše postavených hodnostářů džoseonské dynastie. Jeho současná replika byla postavena v roce 1980. Skládá se z 5 budov a 99 místností (pouze císař směl žít v domě se 100 či více místnostmi).  Dnes je kulturním centrem, které se snaží o zachování a pokračování korejských tradic. Najdete tu lidové divadlo, tradičních restaurace, přednáškové a vzdělávací místnosti a také malou galerii.
Já jsem si tu zašla na příjemné večerné hodinové představení, plné tanců a hudby, od lidových zpěvů až po operu.

Hudebníci s lidovými nástroji. Tradiční černé klobouky byly vyráběny z koňských žíní.

Člověk by nevěřil, co všechno se dá zahrát na bubny. Každý buben měl jiný tón.

Korejci tradičně jí sedíce na zemi u nízkých stolků (viz. tato fotografie z propagační brožurky Korejského domu). Korejská jídla jsou servírována ve spoustě malých misek, z nichž si každý host nabírá na talíř co chce.
Musím se zmínit o oblečení vhodném pro tradiční večeři. Za prvé, připravte se na to, že se před vstupem do tradiční restaurace budete muset vyzout (pánové, pozor na díry v ponožkách!). Za druhé, u večeře budete sedět na podušce na zemi, s nohami křížem nebo stočenými na bok. (Dámy, úzké či krátké sukně jsou nevhodné. Pánové, zkuste si sezení na zemi natrénovat doma, není to tak lehké, jak se vám může zdát - zvláště máte-li to vydržet dvě hodiny.)
Moderní restaurace mají stoly a židle, takže pokud vás tradiční stolování odradí, hlady nebudete.

Prezentace jídla je velice důležitá na detaily se klade velký důraz (všimněte si např. perleťové mušle na této fotce).
Korejci jí lžícemi (jsou experti na polévky) a hůlkami. Překvapilo mě, že hůlky používají kovové a ne dřevěné.
Na stole nikdy nechybí vyhlášené "kimči" - nakládaná zelenina. Nejrozšířenějším druhem kimči jsou listy čínského zelí, potřené pastou z čili papriček a prosypané slanými miniaturními krevetkami. Je to dobré, ale dost ostré. Naštěstí zdaleka ne všechna korejská jídla jsou ostrá. Chutnalo mi snad všechno, co jsem okusila. (Na místní delikatesu, živé chobotničky, jsem si ale netroufla.)

Tržiště Namdaemum

Na tomto obrovském tržišti je vždy živo a najdete tu snad všechno - od proutěných košíku přes vojenské oblečení až po kabelky poslední módy a zlaté šperky. Pozor, tento trh je tak obrovský a spletitý, že se v něm dá lehce zabloudit.

Nakládané ženšenové kořeny a houby

Čas na oběd? Vyberte si - co si dáte?
Obrovská miska rýže se zeleninou a krevetkami tu stojí 4000 korejských wonů, což je asi 100 Kč. V restauraci byste za ni dali téměř dvakrát tolik.

Co takhle zahřát se oblíbenou dýňovou polévkou? Je výborná!
Pokud neumíte korejsky, tak se sice s touto trhovkyní nedomluvíte, ale vsaďte se, že jí to nebude vadit a obslouží vás stejně mile jako místní. Korejci jsou vždy velice pohostinní a moc jim záleží na tom, jaký udělají na návštěvníky dojem.