Dnes jsme celý den věnovali prohlídce parku Yellowstone. V Yellowstone je zvláštností tolik, že by se dali prohlížet alespoň týden, ale Marek zde už loni byl a hlavním cílem naší cesty je Aljaška, tak jsme to všechno projeli velice rychle. Americké národní parky jsou vlastně dělané na takovéto rychlé hromadění nejlepších zážitků. Silnice vede kolem všech nejzajímavějších míst, stačí zastavit, vzít si brožurku, projít připravenou stezku po připraveném chodníčku, vrátit brožurku nebo čtvrťák a může se jet dál. Většina nejkrásnějších míst je takto dostupná i pro vozíčkáře.
Jádro parku Yellowstone tvoří bývalý obrovský sopečný kráter o průměru asi 40 mil. Jeho hranice dnes už nejsou přesně zřejmé. Velká část kráteru je zatopena jezerem. Hluboko v zemi stále ještě dřímá sopečné magma a na mnoha místech Yellowstone jsou vidět druhotné projevy sopečné činnosti.
Puklinami v zemské kůře se teplo z magmatu uvolňuje k povrchu, ohřívá spodní vody a ty vybublávají až na povrch. Tak vznikají horké prameny, barevná jezírka v nichž jakoby vaří voda. Pokud je průrva k povrchu příliš úzká, voda se pod zemí teplem musí nejdřív natlakovat a pak prorazí k povrchu, vytvoří gejzír, tlak se uvolní a tak pořád dokola.
Některé gejzíry stříkají pravidelně, některé po 30 minutách, některé po 5 dnech. Některé stříkají nepravidelně, největší gejzír stříkal naposledy v roce 1991 a to do výšky asi 150m. Ostatní gejzíry, které stojí za řeč, stříkají do výšky 10 až 20m. Pokud teplo uvolňující se z magmatu nenarazí na dostatek podzemních vod, vychází k povrchu jen horká syčící pára, smrdící sírou.
Voda v horkých pramenech a gejzírech obsahuje hodně minerálů, ty se pak usazují kolem pramene a vytvářejí barevné lemování v úplně nepřírodních barvách. V nejkyselejším gejzíru má voda pH 3.3 - není radno se tam koupat.
Zajímavá je i příhoda, která vytvoří obrázek o teplotě horkých pramenů. Jeden rybář chytal ryby v jezeře uprostřed Yellostone. Když mu nějaká zabrala, přetáhnul ji do jednoho horkého pramenu při břehu jezera. Tam ji chvíli nechal a pak vytahoval z vody už předvařené ryby. Voda v tomto prameni měla 94 st.C.
Před 10 lety byly v Yellowstone obrovské lesní požáry. Lesní požáry jsou zde součástí přirozené obnovy lesů. Rostou tu takové vysokohorské borovice, tvarem stromu vypadají jako smrky, ale jehličí a konce větviček mají jako borovice. Tyto borovice mají dva druhy šišek. Jedny normální a jedny takové, které se otvírají až při velkém žáru, právě na zasazení nového lesa na spáleništi. Požáry v létě 1988 však byly vážnější. Ochránci nejprve nechtěli zasahovat do přirozeného dění v přírodě, ale když začaly požáry přeskakovat i přirozené překážky jako řeky, kaňony, silnice, snažily se je zregulovat. Ne moc úspěšně. Dnes na obrovských plochách lesů, ba skoro všude, stojí očouzené suché kmeny a pod nimi hustý koberec mladých boroviček.
Mimo oblast bývalého kráteru jsou Yellowstone krásné vysoké hory se zasněženými vrcholky a mezi nimi hluboké kaňony. Při projíždění parkem se na mnoha místech otevírají pohlednicové výhledy.
Hladina jezera v kráteru je ve výšce 2200m.n.m., nejvyšším místem, které jsme projížděli byl průsmyk ve výšce 2700m.n.m (měřeno Markovými hodinkami, plus mínus 30cm:-), takže vrcholky hor jsou asi kolem 3500m.n.m. Cesta parkem byla dlouhá 130 mil, celkem jsme za den ujeli 223 mil.
