Canberra, hlavní město Austrálie

Pátek 28.1. 2000

Cesta ze Sydney do Canberry, prohlídka parlamentu a města

Vstávám ráno v osm a vyrážím do města na snídani. Všude je plno "convenience shops", ale přijdou mi celkem drahé, i ty v čínské čtvrti. Kupuji si dva muffiny (omylem, byly drahé - $1.75 každý) a litr 7Up. Skvělá snídaně :-(. Až teprve na Market City, ve vyzkoušeném pekařství, kupuji sezamové housky se sýrem a slaninou, abych měl jídlo na cestu. Vracím se do hotelu a před desátou vyrážím i s batohem pro půjčené auto.

Auto vyzvedávám bez problémů, nechávám si ukázat cestu z města a vyrážím. Mám trochu obavy, protože je docela provoz a já musím nejen řídit na levé straně ulice, ale taky na pravé straně auta. Samozřejmě místo blikání neustále stírám. Naštěstí se mi nepletou brzda a plyn. Z města se dostávám celkem bez problémů, na dálnici do Canberry už je cesta pohodovější. Mám ale problémy se držet ve svém pruhu, pořád se snažím mít levý pruh jenom kousek od sebe (jak jsem zvyklý) a tím pádem vybočuji ze svého pruhu doleva. Řazení levou rukou není problém.

Canberra je asi 290km daleko. Celá dálnice je v dobrém stavu, jenom jeden úsek je placený, benzínky a odpočívadla jsou asi po 50 km. Kolem druhé odpoledne jsem v Canbeře. S jednou drobnou zajížďkou nacházím kemp, který jsem si vyhlídnul a stavím stan. Pak rychle vyrážím směrem k Parlament Hill, abych stihnul prohlídku parlamentu, než zavřou. Druhý den ráno už zase musím jet dál, abych stihnul to, co jsem si na těch pár dnů naplánoval.

Zaparkoval jsem na parkovišti hned za jezerem a došel k parlamentu pěšky. Prohlídka začínala za deset minut. Parlament je moderní budova. Nová a navržená skutečně moderně, žádný pokus o kopírování staré architektury. Na střeše parlementu je trávník, takže se po ní dá procházet. Na nádvořích parlamentu jsou lavičky a místa pro senátory, kde mohou posedávat a debatovat. Je tu také plno vodotrysků, aby zurčící voda vytvářela šum a debatníci tak měli svoje soukromí. Dozvěděl jsem se, že 98% všech návrhů zákonů je nakonec přijato a uzákoněno. V senátu mají jako symbol sochu klokana a emu, dvou zvířat, která nemohou jít pozpátku.

Od parlamentu odcházím kolem páté po nějaké stezce, která mě dovede mezi budovy různých velvyslanectví. Většina velvyslanectví v Canbeře jsou postavena ve stylu státu, který je vlastní. Mezi nejhezčí patří budovy Papuy Nové Guiney a Čínského velvyslanectví. Od ambasád se vracím směrem k jezeru a jdu kolem budov starého parlamentu. Před ním je "Aboriginal Tent Embassy" - příšerná konstrukce z dob největších protestů aboriginals proti politice vlády vůči nim. Na druhé straně jezera se zastavuji na jídlo a poté vyrážím na Black Mountain, kde má být pěkný výhled na město z vysílací věže. Platím vstupné a nechávám se vyvést 60 m na vyhlídkový ochoz. Canberra je město, které bylo naplánováno architektem. Největší jezero uprostřed je uměle vytvořené a samotné město se skládá ze čtvrtí, které jsou celekm daleko od sebe, aby bylo dost místa pro jejich rozrůstání. Jsem celkem překvapen, jak je všude málo turistů, i když všechno vypadá zařízeno na podstatně větší návaly. Asi mám štěstí.

Navečer jsem si zajel do Balconnen - jedné ze čtvrtí, našel tam nákupní středisko a nakoupil potraviny na další dny. Za drobné pomoci GPS jsem našel cestu zpátky do kempu. Přibylo v něm pár lidí, ale ještě pořád byl celkem prázdný. Spát jsem šel kolem desáté.